Přestat kouřit nebo alespoň výrazně snížit množství vykouřených cigaret by mělo být cílem osob s alergickými predispozicemi.

Ačkoliv se z kouření během posledních 30 let stala společensky převážně nepřijatelná aktivita, o čemž svědčí zákazy kouření na řadě veřejných míst, přesto v České republice stále kouří přibližně čtvrtina populace. Ba co víc, děje se tomu tak i přesto, že povědomí o nebezpečných důsledcích cigaretového kouře na lidský organismus je již na vysoké úrovni. Přestat kouřit nebo alespoň výrazně snížit množství vykouřených cigaret by přitom mělo být cílem hlavně pro osoby s alergickými predispozicemi. „Pro dítě i dospělého jedince, v jehož rodině se alergie nebo astma už vyskytují, kouření zvyšuje riziko vzniku astmatu,“ upozorňuje MUDr. Stanislav Kos, CSc., FCCP.

Jak souvisí alergie s astmatem?

I když se na první pohled může zdát, že tyto dvě nemoci spolu nesouvisí, opak je pravdou. Často podceňované „banální“ onemocnění chronickou rýmou představuje ve skutečnosti závažný rizikový faktor pro rozvoj bronchiálního astmatu. Průběh onemocnění a případný rozvoj astmatu nebo dalších komplikací je v počátečních fázích dán především genetickou výbavou pacienta a faktory vnějšího prostředí, kterým je vystaven. Právě kouření cigaret je v tomto kontextu jedním z nejzávažnějších vnějších vlivů. Ať už se jedná o jeho aktivní, nebo pasivní formu, není kouření příčinou samotné alergie, ale je jedním ze základních rizikových faktorů pro vznik jak alergického onemocnění, tak následně i astmatu. „Kouření nepříznivě ovlivňuje obranyschopnost lidského organismu. Děti z rodin, kde rodiče nebo i prarodiče kouří, ve zvýšené míře trpí opakovaným dráždivým kašlem i vznikem astmatu. Aktivní i pasivní kouření matky v těhotenství a v dětství dítěte pak nejen zhoršuje plicní funkce a vývoj plic dítěte, ale je spojené i s rizikem opakovaných infekcí dýchacích cest a středoušních zánětů,“ říká MUDr. Kos.

Poznámka redakce: Astmatikům a alergikům doporučujeme v bytě zvlhčovat ovzduší a čistit vzduch pomocí zvlhčovače s ionizátorem 3A HEALTH CARE. Silným astmatikům pak můžeme nabídnout cestovní inhalátory (bateriové inhalátory nejenom na cesty, ale také do školy, na nákup či na procházku). Doporučujeme inhalátor MYNEB a inhalátor F-206.

Díky lékům na astma se můj stav zlepšil, proto mohu kouřit

Tento mylný názor a nebezpečný zlozvyk je velmi rozšířen mezi astmatiky kuřáky. Průduškové astma totiž obvykle dobře reaguje na podávané léky, takže nemocný může nabýt dojmu, že si může dovolit dále kouřit, pokud má díky lékům své astma pod kontrolou. „Je však jednoznačné, že pokud by nekouřil, nebo by alespoň omezil výrazně svoji spotřebu cigaret, jeho zdravotní stav by byl ještě lepší,“ říká MUDr. Kos. A to se týká nejen stavu dýchacího ústrojí, ale celého lidského organismu, protože aktivní i pasivní kouření cigaret vede k oslabení celkové imunitní reakce člověka i k řadě nepříznivých vlivů prakticky na všechny orgány lidského těla – kromě plic hlavně na srdce a cévy, ale i na močové, trávicí, nervové a další systémy těla.

Poznámka redakce: Za použití kompresorového inhalátoru a podpoře medikamentu CROMOGLYCIN doporučujeme astmatikům provádět preventivní ochranou inhalační léčbu 2 až 3 krát denně po dobu 15 minut. Pravidelná terapie ve většině případů pomáhá předcházet akutním astmatickým záchvatům. Doporučujeme používat kompresorové inhalátory: inhalátor PICONEB, inhalátor AIRBOX, inhalátor DAILYNEB, inhalátor HAPPYNEB, inhalátor ALLEGRO.

Kouření lehkých cigaret je méně škodlivé – omyl!

Takzvané „lehké“ verze cigaret, zvláště jejich tenké „slim“ varianty, se staly během posledních deseti let nejen módní záležitostí, ale také častým šidítkem vlastního svědomí. Řada kuřáků je totiž považuje za méně škodlivou alternativu klasických cigaret. Opak je ale pravdou. „Představa o tom, že při kouření takzvaných „lehkých“ nebo aromatizovaných cigaret jsou nepříznivé důsledky pro tělo menší, je zcela mylná. Organismus každého kuřáka je zvyklý na určitou dávku nikotinu. Proto si kuřák lehkých cigaret nižší množství nikotinu v nich obsažených vynahrazuje usilovnějším potahováním kouře i vyšším množstvím vykouřených cigaret,“ uvádí věc na pravou míru MUDr. Kos.

Dnešní léčiva na astma umožňují zapomenout na nemoc

Vztah kouření a astmatu spočívá ve skutečnosti, že cigaretový kouř i další škodliviny ze zevního prostředí dráždí sliznici průdušek. V nich pak dochází k zánětlivé reakci, takže dochází k zesilování sliznice i k dalším změnám v ní, ke zvýšené tvorbě hlenu a k dráždění ke kašli. Všechny tyto faktory zužují průdušky a zvyšují pravděpodobnost jejich křečovitého stažení, což může vyústit v astmatický záchvat - závažný a někdy až kritický stav, při kterém má nemocný výraznou klidovou dušnost s pocitem sevření na hrudníku, s obtížným výdechem a často i nádechem. „Přesto je na místě optimismus. Je málo onemocnění, u kterých léčiva zaznamenala takový pokrok jako právě u astmatu. Ještě před 15-20 lety se astmatik důvodně permanentně obával o svoje zdraví i o život, dnes mu však moderní medicína umožňuje při dodržování terapie na nemoc takřka zapomenout,“ dodává MUDr. Kos. Astma se dnes obvykle léčí pomocí inhalovaných léků, které jsou vdechované do dýchacích cest, kde působí přímo na příslušné cílové buňky ve sliznici. Léky na astma můžeme rozdělit do 2 hlavních skupin, a to na léky záchranné neboli úlevové, které rozšiřují průdušky a jejichž účinek může trvat od 4 do 24 hodin, a dále léky preventivní, udržovací, které působí hlavně protizánětlivě a mají dlouhodobější účinky.

Poznámka redakce: Přečtěte si informace na stránce Inhalace při astmatu.

Kouření nezpůsobuje pouze astma

Astma není jediným plicním onemocněním, jehož vznik souvisí s kouřením. Jednoznačná souvislost byla prokázána i u dalších dvou častých a společensky velmi závažných onemocnění dýchacího ústrojí: chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) a rakoviny plic. Zatímco průběh CHOPN můžeme léčbou a hlavně prevencí příznivě ovlivnit, léčba plicní rakoviny je stále velmi obtížná a zatím ve většině případů málo perspektivní. „Základní podmínkou pro prevenci vzniku astmatu i CHOPN a pro úspěšnou kontrolu nad již existující nemocí je úplně vyřazení kouření, včetně pasivního, u dětí a těhotných žen. Nejen zdravotním, ale i společenským problémem je přitom kouření zvláště u dětí a mladistvých, kterých dle některých statistik kouří až 25 %, a dále astmatiků, těhotných nebo kojících žen. Jedná se o prohru jejich i celé společnosti, prohru, která je pro nás všechny včetně našich politiků výzvou, abychom udělali vše pro omezení kouření cigaret a pro ochranu nekuřáků,“ dodává na závěr MUDr. Kos.

Kdo je MUDr. Stanislav Kos, CSc., FCCP?

Pracoval 45 let jako plicní lékař, z toho 25 let jako ředitel plicní léčebny Janov u Rokycan. Je dlouholetým členem výboru České pneumologické a ftizeologické společnosti České lékařské společnosti J. E. Purkyně, po 3 funkční období (1998-2010) byl jejím předsedou. V současné době je předsedou Českého občanského spolku proti plicním nemocem (ČOPN).

Zdroj: Tisková zpráva GSK

Přejeme vám pevné zdraví!

Tým společnosti KRÁSNÝ - zdravotnická technika s.r.o