Poradna s lékařem. Dnešní téma: ASTMA a alergie

ASTMA BRONCHIALE

Astma bronchiale je častým onemocněním dýchacích cest a i jeho výskyt v populaci narůstá. V ČR je asi 800 000 astmatiků, nicméně úmrtnost na toto onemocnění je v posledních letech nízká – 100 pacientů za rok. V jeho vzniku hraje roli dědičná dispozice, stav obranyschopnosti a vnější prostředí a není známo jak rozvoji astmatu předejít.

Astma bronchiale je způsobeno chybnou reakcí imunitního systému, která vede k dlouhodobému zánětu průdušek a průdušinek (jedná se o odlišný typ zánětu než v případě CHOPN) s jejich zvýšenou reaktivitou, kdy po kontaktu se spouštěčem (např. srst, peří a mnohé jiné) dochází k tzv. astmatickému záchvatu – přechodnému zúžení průdušek.

„Astmatický záchvat se projevuje jako suchý dráždivý kašel, často v noci, k ránu nebo jako náhle vzniklá dušnost, se ztíženým výdechem provázeným pískoty, pocitem tíhy či sevření na hrudi, které jsou způsobeny namáhavým překonáváním vysokého odporu zúžených dýchacích cest při výdechu,“ líčí MUDr. Jiří Votruba, primář I. kliniky tuberkulózy a respiračních onemocnění VFN v Praze a 1. LF UK.

Spouštěčem astmatického záchvatu je nejčastěji srst, peří, plísně, prach, pyl, chemické látky, parfémy, laky, cigaretový kouř, stres, infekce, některé léky.

Existuje léčba astmatu?

Onemocnění nelze zcela vyléčit, léčba ale dokáže astma kontrolovat, tj. utlumit, eliminovat jeho projevy. Základem léčby je vyvarování se spouštěčů astmatických záchvatů a pravidelné denní užívání protizánětlivých léků (ve většině případů se jedná o inhalační kortikoidy nebo jejich kombinaci s dalšími protizánětlivými látkami), tak aby astmatik nepociťoval žádné projevy své nemoci, nebyl nijak omezen při fyzické činnosti a udržela se téměř normální funkce plic.

Další používanou skupinou jsou úlevové léky, které slouží k potlačení náhlých obtíží při astmatickém záchvatu. Bez léčby protizánětlivými léky vede astma v důsledku opakovaných záchvatů k nezvratné přestavbě průdušek s trvalým zúžením, se zhoršením výkonnosti pacienta až invalidizaci. A proto je důležité astma včas rozpoznat a léčit!

Co pro sebe může pacient s astmatem udělat, aby jeho nemoc zůstala pod kontrolou?

1. Pravidelně užívat lékařem doporučenou léčbu, zejména nevynechávat inhalační léčbu kortikoidy, má-li je předepsány (obava z vedlejších účinků inhalačních kortikoidů není na místě – jejich výskyt je minimální a vysoce převažuje jejich pozitivní efekt, naopak jejich neužívání vede k trvalým změnám, které mohou pacienta zcela vyřadit z normálního života).
2. Vyhnout se spouštěčům astmatických záchvatů, které mohou být u každého pacienta individuální.
3. Udržovat bezprašnou domácnost – luxovat, stírat prach vlhkým hadrem, pravidelně měnit lůžkoviny (optimálně 1x týdně), vyvarovat se lapačů prachu (závěsy, koberce), pravidelně větrat (vyjma smogu, pylové sezony, před deštěm).
4. Omezit používání parfémů, osvěžovačů vzduchu.
5. Nekouřit.
6. Vyhnout se stresu, relaxovat.
7. Vyhnout se v pylové sezoně pobytu ve vysoké trávě, omezit pohyb v přírodě.
8. Vyvarovat se malířských a lakýrnických prací.
9. Trávit co možná nejvíce času na horách, u moře.
10. Pravidelně sportovat, což vede ke zlepšování funkce dýchacích cest – astma by nemělo být výmluvou k vyhýbání se sportu (mezi astmatiky patří i někteří vrcholoví sportovci – např. Tomáš Dvořák, Lukáš Bauer, Petra Kvitová).

Astma by nemělo být výmluvou k vyhýbání se sportu

Poznámka: Tyto rady poskytla Všeobecná fakultní nemocnice v Praze se v rámci Roku prevence 2015.

Můžete doporučit nějaká opatření, která mají dlouhodobější pozitivní vliv na astma? Často se mluví např. o pobytu u moře, jsou i jiné možnosti?

Prevence vzniku průduškového astmatu je problematická - a pokud vůbec, týká se zejména dětí v útlém věku. Nezmínil jsem se ale ještě o možné negativní úloze opakovaných respiračních infektů, zejména virových, které mohou někdy souviset s předčasným začleněním dítěte do kolektivu.

Co se týče léčby již přítomného astmatu, zpravidla se bez léků neobejdeme a základem léčby bývají nejčastěji inhalační kortikoidy, jejichž bezpečnost a účinnost byla ověřena již desetiletími používání. Tím samozřejmě nechci říci, že jiné aktivity nemají smysl - lázeňská, horská nebo přímořská léčba přinášejí nepochybně zlepšení - problémem je ale právě mnohdy to, že toto zlepšení nemusí být dlouhodobé. Stejně tak bývá účinná i dechová rehabilitace, u dětí hra na flétnu apod.

Poznámka redakce: doporučujeme vám navštívit stránku s nabídkou inhalátorů.

Mám devítiměsíční dceru a chtěla bych se zeptat, jaké jsou preventivní kroky, abych nedostala v budoucnu astma? Je to dědičné nebo tomu lze určitými preventivními kroky předejít?

Nepíšete, zda máte astma Vy a zda se případně jedná o astma alergické nebo nealergické. Je-li tomu tak, je jistě Vaše dcera ve vyšším riziku rozvoje průduškového astmatu. Dědí se ale faktory, které přispívají k rozvoji astmatu a alergie, nikoli onemocnění jako takové. Teoreticky by tedy mělo být možné riziko vzniku astmatu snížit. Problémem je to, že konkrétní preventivní postupy nejsou stále dostatečně vyzkoumány a ověřeny.

Jediná jednoznačně doporučovaná opatření jsou kojení dítěte a nekuřáctví v rodině. Riziko rozvoje alergického onemocnění (potažmo později i astmatu) by mělo být také sníženo přirozenou přiměřenou expozicí alergenům - potravinovým mezi 4. a 6. měsícem věku - inhalačním (např. zvíře) i později. Toto ale platí pouze pro zdravé děti, u kterých nejsou již přítomny známky možné alergie (např. ekzém).

Počty alergiků celosvětově stoupají. Chtěl bych se zeptat, jak pokročila moderní medicína/výzkum. Je naděje na zastavení tohoto trendu? Jsou nějaké nové odpovědi a nová řešení v oblasti příčin alergií (a také souvisejícího astmatu)? Existují nějaké doklady o alergiích v dávné minulosti, resp. odkdy se alergie datují a jaké jsou přesně souvislosti mezi výskytem alergií a změnou životního prostředí či stylu?

Obávám se, že Váš dotaz by vydal na dvouhodinovou přednášku - a ještě bychom se ke všemu nedostali. Snad jen tedy několik málo základních bodů: Máte jistě pravdu, že výskyt alergií stále stoupá, nicméně se ukazuje, že rychlost tohoto nárůstu se v posledních letech zpomaluje. Snad tedy i zastavení tohoto trendu není do budoucna nereálné.

Alergické projevy byly zaznamenány již ve starověku, jistě ale jejich frekvence je v moderní době nesrovnatelně vyšší. Často se hovoří o alergiích jako o civilizačních chorobách a je jisté, že dnešní životní prostředí a styl působí v tomto smyslu výrazně negativně.

Kromě genetické dispozice, jsou tedy jistě významné i vnější faktory, jako je znečištění životního prostředí (zejména některé faktory - např. oxidy síry), stres a paradoxně i určitá nedostatečná stimulace imunitního systému přirozenými infekčními faktory v přiměřené intenzitě a v přiměřeném věku. Toto jistě může souviset např. s přehnanou snahou o sterilitu prostředí u malých dětí apod. Stejně tak se zdá jako nevhodné "preventivní" omezení styku s alergeny u zdravých dětí (zvířata, potraviny apod.).

Na dotazy odpovídal: doc. MUDr. Petr Panzner, CSc.

Zdroj: Fakultní nemocnice Plzeň a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze

Přejeme Vám pevné zdraví!

Společnost KRÁSNÝ - zdravotnická technika s.r.o